Jsme Klubovna Naděje, jsme zapsaný spolek

Otevíráme těžká tabu témata ve společnosti. Základním účelem spolku je osvěta, prevence, poskytování obecně prospěšných činností, podpora a ochrana lidských práv, zejména v oblasti ochrany a podpory obětí sexuálního násilí, zneužívání, domácího násilí a incestu. Pomáháme také lidem s neobvyklými sexuálními sklony. Společně vytváříme bezpečný prostor pro všechny.

Dnes za Klubovnou Naděje stojí už velké množství lidí, odborníků, terapeutů, dobrovolníků a také výkonný výbor spolku, to je Tomáš Paprštein jako předseda, Bára Jánová jako místopředseda a Jana Papršteinová. Spolek a jeho založení pomohly nastartovat Lenka Otradovcová, což je také přeživší sexuálního zneužívání a Eva Nováková, která je autorkou projektu Mluvte s dětmi o sexu. Lenka a Eva chtěly pomoct spolek rychle založit, aby jeho činnost mohla rychle začít, následně se z časových důvodů rozhodly, že nutně nemusí být ve výboru spolku a se spolkem chtějí dále spolupracovat v rovině dobrovolníků a externích spolupracovníků.

Nejnovějšími členy ve výboru jsou Jana, která od samého začátku aktivně se vším pomáhá a další posilou pro spolek je herečka Bára Jánová, která chce aktivně spolupracovat. Společně chceme, aby se to už nikomu nestalo!

      
Naše stanovy / Náš etický kodex

Proč Klubovna Naděje? Proč maják?

Co děláme a poskytujeme?

Výbor spolku:

Tomáš Paprštein

 Předseda výkonného výboru, člen a zakladatel spolku

Chci, abychom společně vytvořili bezpečný prostor. Abychom vedli osvětu a prevenci v těžkých tabu tématech a pomáhali tak všem: obětem, široké veřejnosti, rodičům, lidem s neobvyklými sexuálními sklony. Rád bych využil svého prožitého příběhu a dodával jím lidem odvahu o sexuálním zneužívání a dalších těžkých tématech mluvit.

Rekonstrukci mého případu zpracovaly Seznam Zprávy v podcastu Ve stínu: Nejlepší kamarád.

Více najdete na mém webu: www.paprstein.cz.

Bára Jánová 

Místopředseda výkonného výboru, členka a patron spolku

Bára je herečka, autorka a produkční...

Jana Papršteinová

Členka výkonného výboru a aktivní spolupracovník spolku

Spoluzakladatelé spolku:

Lenka Otradovcová

Spoluzakladatelka spolku a externí spolupracovník

Jsem Lenka, máma tří dětí. Každý den vidím, jak je důležité s dětmi mluvit a zároveň jim umět porozumět. Jsem také přeživší a svou činností ve spolku chci pomoct společnosti k tomu, aby naše děti vyrůstaly v bezpečném prostředí. Chci pomáhat, aby veřejnost pochopila tahle těžká tabu témata.

Eva Nováková

Spoluzakladatelka spolku a externí spolupracovník

Jsem autorkou projektu www.mluvtesdetmiosexu.cz a preventivního programu sexuálního zneužívání online kurzu Eda a Ela (alias Kalhotková pravidla). Lektoruji a koordinuji “citovou, vztahovou a sexuální výuku“ pro děti, rodiče a učitele i mimo rámec prevence. Překládám, zpracovávám a připravuji nástroje a metodiky o výuce sexuality a prevence sexuální zneužívání, agrese a incestu.

Další členové výkonného výboru:

 Proč Klubovna Naděje, proč maják a co ty barvy?

Proč Klubovna Naděje vznikla? 

Vznikla proto, aby pomáhala obětem, veřejnosti, ale také třeba lidem s neobvyklými sexuálními sklony.

Proč název Klubovna Naděje?

Protože pod klubovnou si můžeme představit klasické místo k setkávání, zastřešení, mělo by to být místo komunity i místo k setkávání. Plno příběhů začíná právě v nějaké klubovně, za zavřenými dveřmi, ale nejen tam. Příběh Tomáše Papršteina začal také v jedné takové malé klubovně v Sokolově. A jelikož chceme být NADĚJÍ, přidali jsme jí rovnou k celému názvu.

Symboly jsou důležité:

Proč Maják?

• Maják = světlo ve tmě
• Maják = ukazatel směru
• Maják = ukazetel cesty
• Maják = vztyčný, pevný bod
• Maják = ven z bouře
• Maják = naděje na přežití
• Maják = rozhled, nadhled
• Maják = stabilita, opřít se
• Maják = pomoc
• Maják = naděje
• Maják = následování
• Maják = spolu jsme oceánem

Proč jsou hlavní barvy žlutá a červená?

• Jsme takovým Nabelvírem ve světě Harryho Pottera, chceme překonat zlo
• Žlutá a červená = síla, odvaha, statečnost
• Žlutá a červená = záchrana
• Žlutá a červená = pomoc
• Žlutá a červená = oheň, země
• Žlutá a červená = teplo
• Žlutá = světlo
• Červená = pozor
• Červená = zastavit, stop zneužívání, násilí, manipulaci, domácímu násilí...

 (Na úplně první společné schůzi. Vpravo Tomáš Paprštein, vlevo Lenka Otradovcová, uprostřed Eva Nováková. Barevnost křesel je náhoda ♥).

Proč jsme založili spolek Klubovna Naděje?

Hlavním účelem spolku je otevírání těžkých tabu témat, především sexuálního zneužívání, násilí a domácího násilí.

Budeme propojovat pomáhající organizace a odborníky. Podporujeme oběti a budeme jim pomáhat i finančně (např. příspěvkem na terapie). Rádi bychom také více podpořili oběti-muže, protože v českém prostředí neexistuje spolek, který by pomáhal přímo mužům. Svou činností chceme přispět ke změnám v legislativě. 

Co děláme a chceme dělat?

1) OSVĚTU - Zvyšujeme povědomí o celém tématu.

S kým o tématu mluvíme?

S dětmi ve školce, škole i mimo ni, na kroužcích, DDM i v dětských domovech chceme mluvit o sexuální výchově, prevenci sexuálního zneužívání, násilí a incestu.

S dospělými budeme pořádat veřejná setkání, účastníme se konferencí, besed a přednášek. Chceme si povídat s rodiči, pěstouny, učiteli, řediteli škol, vedoucími zájmových kroužků; odborníky, zkrátka všemi, kteří pracují s dětmi a záleží jim na nich. 

Součástí je i mediální osvěta, proto např. točíme vlastní rozhovory a o všem mluvíme nahlas.

2) DOPROVÁZENÍ - Poradíme, propojíme, nasměrujeme

Jak můžeme pomoci?

Nejste v tom sami! Potřebujete si popovídat s terapeutem nebo sháníte kontakt na právníka? Máme ověřené kontakty a můžeme vás propojit s odborníky a dalšími pomáhajícími organizacemi. Zároveň chceme pořádat svépomocné a podpůrné skupiny, protože sdílení je už samo o sobě terapií.

3) VZDĚLÁVÁNÍ A PREVENCE - Aby se to už nikomu dalšímu nestalo. 

Naším cílem je vzdělávat a informovat celou veřejnost.

S odborníky pracujeme na online kurzech a dalších materiálech, které pomohou dětem i dospělým celou problematiku uchopit, porozumět jí a hlavně sexuálnímu zneužívání a násilí předcházet.

4) INFORMACE - Na našem webu najdete vše pohromadě.

Na webu www.klubovnanadeje.cz soustředíme všechny důležité informace a vytváříme rozcestník, kde každý, kdo s tématem přijde do styku, najde vše potřebné. Ať už se jedná o oběti, jejich blízké, učitele, vedoucí kroužků nebo i lidi, kteří mají neobvyklé sexuální touhy a nevědí si se svými pocity rady. Klubovna Naděje je tu opravdu pro všechny. 

Na našem webu shromažďujeme kontakty na další pomáhající organizace, které dělají záslužnou a moc důležitou práci, jen se o tom pořád málo mluví.

5) ZÍSKÁVÁNÍ PENĚZ - FINANČNÍ POMOC OBĚTEM

Naším cílem je také získávat finanční prostředky, abychom mohli pomáhat obětem.

Chceme přispívat na terapie a na cokoli, co bude potřeba. Finance použijeme na přípravu vzdělávacích, informačních a propagačních materiálů (tisk, audio, video) a také na to, aby se informace dostaly tam, kde to bude potřeba. Chceme mít možnost odměnit odborníky, lektory a všechny, kteří se na činnosti spolku jakkoli podílejí. Finančně chceme pomáhat obětem, přispívat jim na terapie, podporovat vznik odborných terapeutických míst apod.

Zkrátka potřebujeme peníze, abychom tohle všechno mohli dělat naplno.

Více si můžete přečíst v našich stanovách nebo etickém kodexu:

Naše stanovy - stránka

Naše stanovy - PDF soubor

Náš etický kodex - stránky

Náš Etický kodex - PDF soubor

Jsem Tomáš Paprštein, jsem syn, jsem vnuk, jsem muž, jsem manžel, jsem otec a doufám, že jsem také příkladem toho, že se i sexuální zneužívání dá díky terapii a správným lidem úspěšně překonat. 

Narodil jsem se v Sokolově, kde jsem vyrůstal a chodil na 6. základní školu. Jako malý jsem s rodiči jezdil na dětské tábory. Když mi bylo šest let, vážně mi onemocněla máma. Byla dlouho v nemocnici a prakticky jsem ji nevídal. Zemřela, když mi bylo osm. Můj táta tuhle bolestnou ztrátu nesl velmi těžce, stejně jako já se uzavřel do sebe.

V šesté třídě jsem začal chodit do turistického oddílu, který byl také v mém rodném městě a klubovnu měl ve stejné základní škole, kam jsem chodil. Vedl ho můj třídní učitel Matěj (jedná se o jeho přezdívku), kterého jsem znal od svých čtyř let z dětských táborů. I ty totiž vedl on. Oddíl pro mě tehdy hodně znamenal, upnul jsem se na něj a kompenzoval si jím ztrátu matky. S Matějem jsme se sblížili a byli jsme nejlepší kamarádi.

Matěj využil mé psychické újmy, začal okolo mě stahovat sítě, manipuloval mnou a posléze mě začal sexuálně zneužívat. Trvalo to přes dva roky. Byl jsem zcela v jeho moci, měl mě omotaného kolem prstu. Sexuálně mě zneužíval na oddílových výpravách, na výletech ve dvou, v bazénu základní školy i přímo v klubovně našeho oddílu, kde jsme společně sami několikrát nocovali. Několikrát se to stalo i u mě nebo u něj doma, kde jsme spolu jako kamarádi přespávali. Byl jsem oběť. Matěje jsem měl rád a to, že se jedná o skutečný problém, jsem pochopil primárně až díky terapii. Tehdy jsem se cítil sám, byl jsem zraněný a absolutně zmanipulovaný. V podstatě jsem nevnímal okolní svět ani sebe samotného. Žil jsem jen pro oddíl a pro Matěje, kterému jsem se úplně se vším svěřoval. Byl mým vzorem.

Během mého dospívání jsem se trápil nad otázkou, proč mi Matěj, můj nejlepší kamarád, zakazuje chodit s dívkou z oddílu, do které jsem se zamiloval. Svěřil jsem se až na střední škole své tehdejší třídní učitelce. Choval jsem k ní důvěru, protože mě znala dlouho, dřív totiž učila na mé základní škole, a znala tak i Matěje. To, že mě sexuálně zneužíval a manipuloval se mnou, jsem ale pochopil až mnohem později.

Potom se rozběhlo dlouhé policejní vyšetřování, následně i soudní líčení. Pachatel byl uznán vinným, odsouzen na základě svědectví i znaleckých posudků k podmíněnému trestu se zákazem mimoškolní činnosti a ambulantní léčbou. Skoro nikdo mi tehdy nevěřil. Vedení základní školy, učitelé, rodiče spolužáků a mnoho dalších lidí se postavilo na stranu učitele a tvrdě po jeho boku bojovali proti mně.

Nyní mu už trest vypršel, nechal si jej vymazat z trestního rejstříku a v současnosti opět učí mládež. Svou vinu stále popírá.

Od svých 22 let žiju v Praze, dlouho jsem se tu hledal a prozatím jsem zůstal. Své zkušenosti otevřeně popisuji a sdílím s veřejností a doufám, že přispěju ke zlepšení situace v České republice. Držím se hesla, že po tmě musí přijít světlo a že není cíle bez vize. Zajímám se také o osobní rozvoj a duchovno, i to je způsob, jakým jsem se vyrovnával se svými zkušenostmi.

Snažím se být otevřený, spolehlivý a naprosto upřímný. Ne každému se to líbí, ale takový jsem. Potrpím si na kvalitní kávu (jídlo jakbysmet).

Momentálně již žiju hezký život, mám se fajn. Mám rodinu, šťastný vztah a dvě zdravé děti.

Toto je můj příběh ve zkratce. Více je rozveden v rekonstrukci mého případu v podcastové sérii a úplně dopodrobna si jej budete moci přečíst v knize, kterou jsem napsal.

Podívejte se také na původní reportáž televize Prima ze dne, kdy se v soudní síni četl rozsudek.

 Moje fotky z výprav, kde jsme byli s Matějem sami a z doby, kdy se to všechno dělo a také zápisky z deníků můžete vidět na mém osobním webu: www.paprstein.cz